Bezlepkové potraviny (označované také jako bezlepka) jsou potraviny vhodné pro bezlepkovou dietu. Tu musí dodržovat lidé trpící tzv. celiakií a alergií na lepek. V našich prodejnách nabízíme velmi široký sortiment bezlepkových potravin.

Celiakie neboli nesnášenlivost lepku je chronické onemocnění sliznice tenkého střeva. Osoby trpící celiakií, neboli celiatici, by se měli doživotně vyhýbat potravinám obsahujícím lepek. Konzumuje-li celiatik potraviny s lepkem, pak dochází k zánětu a následnému poškození sliznice tenkého střeva. Toto onemocnění je nevyléčitelné, ale při dodržování bezlepkové diety zmizí všechny jeho příznaky. Některým celiatikům vadí i sebemenší stopy lepku, někteří nejsou tak citliví. Nedodržování diety může vést k závažným následkům, dochází ke zhoršenému vstřebávání živin a roste riziko některých forem rakoviny.

Příznaky celiakie jsou vleklé průjmy, nevolnost, nechutenství, únava a ztráta hmotnosti, u dětí pak poruchy růstu, rozmrzelost, vypouklé bříško. Dalšími možnými příznaky celiakie může být bolest břicha, zácpa, anémie, řídnutí kostí a bolesti kloubů. Někteří celiatici však mají jen slabé příznaky. Většina lidí trpící celiakií o tom neví, udává se, že v ČR je cca 85 – 90 % nediagnostikovaných celiaků.

Alergie na lepek není totéž co celiakie. Nedochází k poškození sliznice tenkého střeva a lepek vyvolává imunologickou reakci. Mezi příznaky alergie na lepek patří křeče v břiše, nadýmání, nevolnost a průjem po požití potravin obsahujících lepek. Rozdíl je i v dietě, některým alergikům na lepek nevadí malé množství lepku a tolerují například i obilninu kamut či oves. Obecně však lze říci, že bezlepkové potraviny jsou vhodné pro alergiky na lepek, ale někteří alergici na lepek mohou konzumovat i potraviny, které celiatikům vadí.

Duringova dermatitida je silně svědící vyrážka způsobená nesnášenlivostí lepku. Řešením je opět bezlepková dieta, i když může trvat delší dobu, než vyrážka vymizí. 

Lepek neboli gluten je označení pro dvě bílkoviny obsažené v zrnech některých obilnin. Lepek obsahuje pšenice a její odrůdy (špalda, durum), žito, ječmen, triticale (žitovec). Oves neobsahuje přímo lepek, ale tzv. avenin, který je pro některé celiatiky také nevhodný. Proto se v bezlepkových potravinách nepoužívá. Kamut obsahuje lepek a pro celiaky je nevhodný.

Označování bezlepkových potravin je dáno legislativně. Pokud výrobce napíše „BEZ LEPKU“, „BEZLEPKOVÉ“ a podobně, nebo pokud označí potravinu přeškrtnutým klasem, pak tato potravina nesmí obsahovat více než 20 mg lepku na kilo potraviny (v případě bezlepkových potravin vyrobených z obilí obsahující lepek je tento limit zvýšen na 100 mg lepku na kilo potraviny). To znamená, že bezlepkový jogurt zahuštěný rýžovým škrobem smí obsahovat pouze 20 mg/kg lepku, ale bezlepkový jogurt zahuštěný speciálně upraveným pšeničným škrobem smí obsahovat 100 mg/kg lepku. Vždy se bere množství lepku v potravině ve stavu určeném ke konzumaci, takže například směs na pečení chleba smí obsahovat tolik lepku, aby upečený chléb nepřekročil výše uvedené limity. Jako přirozeně bezlepkové potraviny označujeme potraviny neobsahující obilniny obsahující lepek. V těchto potravinách musí být ze zákona max. množství lepku 20 mg na 1 kg potraviny. Jedná se například o pohanku, rýži, kukuřici a většinu dalších potravin.

Označování potravin obsahujících lepek Lepek je českou legislativou brán jako alergen a výrobce jej musí označit ve složení potraviny, pokud jeho přítomnost není zřejmá z názvu výrobku. To znamená, že výrobce pšeničného chleba nemusí uvádět, že obsahuje lepek, protože to je zřejmé z názvu výrobku. Výrobce těstovin napíše do složení „pšeničná mouka“ a opět je to jasné. Pokud je jogurt zahuštěn škrobem, pak by výrobce měl napsat např. „pšeničný škrob“. A pokud přirozeně bezlepková potravina může být kontaminována lepkem (například je balena na stejném stroji jako pšenice), pak výrobce zákazníka upozorní větou typu: „Může obsahovat stopy lepku“.